Jak dělá byznys v digitální agentuře Tomáš Kocifaj?
Já vás vítám u dnešních Byznysových jednoubek.
Jsem Lucie Dědková, byznys mentorka a markeťačka a vítám tady dnešního hosta
Ahoj Tomáši!
Ahoj Lucko!
Řekni nám kdo jsi a co děláš?
Jsem Tomáš Kocifaj, vlastním digitální agenturu Brilo Team a zabýváme se digitálním světem.
Děláme weby, e-shopy, marketing, branding a vývoj online a mobilních aplikací.
Tomáš Kocifaj - zakladatel a současný CEO agentury Brilo team
Název vznikal někdy v roce 2014.
Lámali jsme si s tím hlavu, samozřejmě jsme v roce 2014 o nějakém brandingu a byznysu a jak pojmenovat firmu nevěděli vůbec nic.
Seděli jsme s dvěma zakladateli v hospodě u piva a lámali jsme si hlavu a vymýšleli jsme si takové ty super nápady jako "něco development", a "něco softwares" apod.
A takhle tam sedí, dneska můj kamarád a kolega, otevře notebook a povídá hele já mám tady doménu Brilo, to je pět znaků, je tam R B, co vy na to?
A my: "Tak jo! Tak budeme Brilo Team!"
A od té doby jsme Brilo team.
Hustý, takže stačilo posedět u piva.
Přesně. Tam těch nápadů vzniká vždycky nejvíc.
Super. Mě ještě zajímá, jak byl ten začátek. Říkal jsi, že jste byli tři zakladatelé a takhle jste začali dohromady nebo jste rovnou někoho najímali nebo jak to vzniklo?
Má to příběh.
Napřed jsem byl já. Začal jsem dělat na volné noze, dělal jsem nějaké malé weby, o designu se tenkrát nedalo bavit. Ale já jsem se tak cítil, že to je velký design.
Následně jsme se potkali s mým kamarádem Martinem. Ten byl zase strašně šikovný vývojář. A začali jsem to dělat ve dvou. Byli jsme pořád oba OSVČ. Fakturovali jsme si mezi sebou, něco na klienty, atd.
Pak přišel Jakub, který byl zase markeťák, a říká: "Chlapi, vy umíte dobře technické věci, já umím marketing, pojďme dát dohromady tři lidi."
Tak jsme byli tři. Pak nás bylo pět, přibyla ještě Hanka a Lukáš.
Lukáš skvělý designér, Hanka dobrá markeťačka, sociální sítě.
V tu dobu jsme si začali říkat Brilo Team, byli jsme v pěti lidech, dělali jsme to pořád na OSVČ.
V roce 2016, kdy jsme protnuli hranici asi dvou milionů obratu ročně, což pro nás byl neuvěřitelný číslo, jsme si řekli, že už to na OSVČ asi nejde, tak pojďme ke stolu, a pojďme se bavit o tom, že založíme s.r.o.
A všechny ty věci převedeme do té právnické osoby, aby to nebylo pořád na nás.
Lukáš s Hankou se rozhodli, že do firmy vstoupit nechtějí, takže jsme ve třech založili firmu.
Prvního kolegu jsme nabírali asi po roce.
Asi rok nebo rok a půl jsme to, troufnu si říct, vydřeli ve třech.
A ty začátky jsou vždycky samozřejmě těžké.
Vůbec ne, my jsme si vždycky po večerech sedli. Když máš tu čtrnáctku za sebou, tak si řekneš, hele tak dáme aspoň pivo. Vždyť jsme úplně ulítaný dneska.
Sedíš u piva a říkáš si: "Jednou, až to přijde a budeme ta digitální agentura, to se změní svět, to bude tak skvělý."
A věřili jsme tomu.
Brilo byl na začátku tým pár lidí, dnes je to digitální agentura.
Ale v tu dobu jsme my sami neměli odvahu se vůbec nazývat nějaká digitální agentura nebo studio.
Byli jsme malá firmička, dělali jsme malé zakázky, a vnitřně nám nějak nedávalo smysl být agenturou.
Chtěli jsme být agenturou, ale říkali jsme, že jsou tu agentury, které mají 50, 100, 150, 300 lidí a my si tady ve třech lidech budeme hrát na nějakou agenturu...
Nejsme agentura, jsme malý tým, děláme to v nějaké kvalitě, za nějakou cenu, toho se držme.
Než abychom tady říkali, že jsme velká firma, máme stovky Indů na drátě, a jedeme to, tak to jsme prostě nechtěli.
Já myslím, že jo.
Ono už je to dneska deset let od té doby, kdy jsme si sedli a řekli jsme, že založíme, tenkrát ještě, skupinu. O firmě jsme ani nepřemýšleli.
2014 jsme začínali jako 5 lidí OSVČ, 2016 jsme založili firmu.
A za těch 10 let se ve firmě odehrála spousta věcí.
Původní zakladatelé tady už nejsou, do firmy vstoupil strategický investor. Celá firma už má čtyři stupně managementu a proti tomu, co bylo tenkrát v roce 2015, se ten svět změnil.
Nejenom pracovně, náročně, ale samozřejmě i finančně, kapitálově.
Ale taky i tím, že najednou se člověk musí učit a zase se věnovat úplně jiným věcem než tenkrát.
V roce 2015 nás zajímalo, jestli nám klient podepíše smlouvu za 20 tisíc korun, a že to bude úplně strašnej vejvar.
Dneska řešíme jestli nám klient podepíše smlouvu za dva nebo za patnáct milionů korun.
Je tam jiná zodpovědnost, jiný styl jednání. Firma, včetně mě se tak nějak mění, posouváme se, doplňujeme kompetence.
Už je to o řízení firmy, která to potřebuje.
A už to není to, co bývalo... takový to pankáčský, že jsme si prostě řekli, všechno všichni věděli, všechno jsme všichni nosili v hlavách,
a to řízení nebylo potřeba.
Takže si myslím že se ten svět za těch deset let, a pro mě zvlášť tady ve firmě, určitě změnil hodně.
Tome, ještě nám řekni, kolik vás teď je, a jaký máte roční obrat, jestli to můžeš sdílet.
Teď nás je kolem 80 lidí, a myslím si že rok 2024 budeme finishovat odhadem 70 miliony.
Super. A jaká je teďka tvoje role v té firmě?
Loni jsme se dohodli s investorem, že mírně změníme tu managementskou strukturu, od loňského léta, nějaký červen, červenec 2023, jsem byl nominovaný do role CEO.
Takže jsem v roli výkonného ředitele, firmu mám na starost celou já, kromě řízení také odpovědnost samozřejmě.
Snažím se posunout firmu dopředu, vymýšlet věci, vydělávat peníze, ale také pracovat na tom, aby firma někam rostla, aby tady byli zaměstnanci spokojení, abychom měli dobré reference a abych tady třeba seděl za deset let a mohl jsem vyprávět že je všude o nulu navíc.
Super. Kolik času práci denně věnuješ?
Myslím si, že jsem se teď hodně zmírnil.
Bývaly doby kdy jsem tady, nechci říct spal, ale když jsme začínali tak jsme končili měsíce třeba 240, 260 odpracovaných hodin za měsíc, což je vlastně 1,5x tolik, než by člověk měl.
A myslím si, že díky tomu, že ta firma trochu vyrostla, zároveň už je ten management, tak se snažím trávit v práci 10 až 12 hodin maximálně.
To už je taková hranice, kdy už si říkám hele, to už tady bylo, pojď domů.
A v klidnějších dnech tu osmičku, devítku zvládnu.
A samozřejmě držím nějaké víkendy, držím nějaké svátky a snažím se taky trávit nějaký čas rodinou.
Já si myslím že největší výzva pro nás je zaprvé posunout se ze zakázkové výroby do nějaké produktové části.
Obecně v byznyse platí, že zakázková činnost se dělá snadno. Nepotřebuješ žádný produkt, nemusíš nic dlouho vyvíjet, stačí ti nějaké znalosti, sháníš klienty, začínáš vydělávat nějaké peníze a s těmi penězi pak můžeš něco dělat.
Myslím si, že za ta léta co jsme tady, se firma posunula do nějakého většího obratu, do většího týmu.
Jsme už schopni ledacos ufinancovat sami nebo za námi stojí nějaký strategický investor.
Největší challenge pro nás teď je posunout se do nějakých dvou třech hlavních produktů, které nám vykrystalizovaly.
Digitální agentura Brilo team nestojí na místě, vize a plány jsou velké.
Ty produkty tak často vznikají. Něco děláš a najednou tě u toho něco začneš štvát, začneš hledat nějaké aplikace nebo nástroje.
Zakázkovou činnost pořád pojedeme dála, je to primární zdroj našich tržeb, ale vedle toho chceme stavět nějaké produkty, které vidíme, že na trhu chybí.
A postupně firmu transformovat do nějakých SASových věcí a produktových věcí, implementace produktů, než dělat nutně do nekonečna tu zakázkovou výrobu, která je dost těžká.
Ale to je podcast sám pro sebe.
A ty produkty, to budou nějaké aplikace, nějaký software a takhle? Můžeš nám trošku prozradit, co to bude?
Pořád jsme digitál.
V online jsem dneska 10-12 let, mám nějaké spojení zase přes bráchu, který vlastní malou stavební firmu, takže vidím tam to propojení digitálu s řemeslem, s tím stavebnictvím. Takže tam se něčím zaobíráme, a nechci říkat konkrétně čím.
A pak samozřejmě naše další chuť je, a vidíme to jako veliký game changer, AI.
Hrajeme si tady zase s kombinací AI s nějakým onlinem a myslím si, že na trhu budeme snad brzy vidět s produktem který chystáme.
Bude to tedy něco online plus nějaké řemeslo/stavebnictví.
A pak máme online plus AI, protože onlinu tady rozumíme, i ti lidi kteří tady jsou, jsou všichni onlinisti, takže k tomu inklinujeme, tíhneme k tomu a vidíme tam takové ty prázdné díry na trhu, které by se daly využít.
Teď máme definované tři fáze.
První fáze byla vůbec získat dostatečnou knowledge kolem AI. To znamená jezdit na školení, mít nějaké kurzy, používat ji nějak interně atd.
Pak jsme si řekli druhá fáze, to knowledge které nabereme, začít používat do některých interních věcí.
Takže například teď AI máme pro nějaké customer care věci. Když nám volá někdo na podporu, tak podpora už nehledá, nevyhledává, ale ptá se AI. Postupně doplňujeme, takže je z toho taková naše velká encyklopedie.
Používáme ji také na nějaké automatizace. Když přijde e-mail, který obsahuje předmět XY, tak ho někam zapiš, zároveň na něj odpověz, a použij k tomu tady tyto sady doporučených typů.
Takže taková jako automatizace, ať tu neříkám úplně detaily.
A primárně nějaké propojování dat a různé modifikace.
A pak je třetí fáze a to je začít na tom stavět vlastní produkty, aby ta znalost, i ta praxe byla, nechci říct jako dostatečně důležitá, ale jít stavět produkt, když nevíš, nemáš žádnou knowledge, a ještě sis jí nevyzkoušela, je takový pro mě moc neuchopitelný, moc těžký.
Takže my jsme teď na konci té druhé fáze, kdy to knowledge máme, něco aplikujeme, a teď to jdeme použít do produktů, které tady máme vymyšlené.
Jak využívá digitální agentura umělou inteligenci.
Určitě, jak děláme v onlinu, tak je to určitě za prvé zpracování dat, hele projdi mi tady tabulku o něčem a vrať mi kolikrát něco.
Vždycky se to samozřejmě dá udělat v Excelu, když jsi dobrý Excel guru a máš hodně znalostí, a znáš hodně vzorečků, tak se to v tom Excelu dá. Ale pak je tady markeťák/ markeťačka například, která prostě řekne: "Já se to tady nebudu učit hodinu v Excelu, AI prosím tě vrať mi něco."
Hodně to používáme na nějaké kontroly textů, generování textů, obrázky, nějaká čištění obrázků, validace obrázků, generování nějakých obrázků, a tak dál.
A potom samozřejmě u těch klientů, když to vidíme a jak máme přesně tu knowledge a jsme na konci té druhé fáze, tak už taky vidíme, co se kde dá s AI dobře automatizovat.
A když máme klienta, kde vidíme tu četnost, tak jdeme i nabídnout. My víme, že by se tohle dalo propojit s tímhle, mohlo by to fungovat takhle, koukejte tady to máme interně v praxi.
Klient řekne třeba:" Jo, to je super, tak mi s tím pojďte pomoct." Ale není to náš primární job, že bychom se chtěli stát nějakým implementátorem AI automatizovaných procesů.
To dělat nechceme.
Naše Brilo motto je, že
A když už tomu klientovi můžeme pomoct a vidíme příležitost na zlepšení, tak mu o tom řekneme, nabídneme, uděláme, ale není to o tom, že bychom primárně něco takového chtěli byznysově salesovat.
Super! Tome, jdeme na tu tvojí byznysovou jednohubku, co sis pro nás připravil?
Myslím si, že je to taková neduha většiny menších, někdy i středních firem.
Všem bych doporučil: Nerozhodujte se na základě toho, co si myslíte nebo co byste chtěli, byť to tam samozřejmě patří, ale na základě nějakých dat, jak ta firma funguje, jak ta data tomu jdou naproti, jestli ta data potvrzují vaše hypotézy.
Protože dokud si to jenom myslíte, je to nějaká hypotéza, a viděl jsem už spousta.
I my sami jsme si vymleli na nějakých věcech zuby jenom proto, že jsme si mysleli: "To je fakt super, to poletí, tohle bude fungovat."
A prostě i přesto, že nám ta čísla pak ukazovala, že to nedává smysl, tady topíme prachy.
Říkali jsme si, ne, tomu věříme, to přijde, to se určitě změní, my to cítíme, že to bude OK.
Takže bych všem doporučoval koukejte na data, vykašlete se na pocity.
A ty jsi na začátku zmínil, že to chtění a tak, že tam taky patří, tak jak vlastně tu alchymii děláš?
Jo jo, chápu. Myslím si, že většina podnikatelů chce někam dojít, něco od toho očekává, něco chce.
Chci být největší, chci vyvinout, chci vytvořit, chci zabrat nějaký... Takže ta chuť, to chtít něco, tam jakoby je.
Ale pak si myslím, že to přesně nemá být o tom, aby se to přelilo do těch pocitů, do takzvané domněnkologie: já se domnívám, že by to mohlo jednou klapnout...
Ale začít se co nejvíc soustředit na ta data a ta data hlavně sbírat.
A pak si říkat: Chci někam dojít, mám nějaký plán a potvrzují čísla po prvním měsíci, po prvním půl roce, kvartále, to moje chtění?
Pokud ano, tak to mám dobře nastavené, pojďme se toho držet, a jako jeďme dál.
Nebo to ta čísla nepotvrzují a já bych to měl okamžitě validovat.
Příklad: Chci vydělat první rok miliardu, ok, tak první měsíc jsi vydělal deset. Už teď je jasné, že to nedáš, tak se na tu miliardu vykašli a pojď tu firmu stáhnout k nějakým reálným číslům, která dokážeš ty, zaměstnanci, tým, růst, nějaká makroekonomická situace na trhu...
Než se domnívat, a třeba i utrácet peníze za marketing, za reklamu, za cokoliv jiného, investice.
Jo, tu miliardu dáme, ale ta čísla to nepotvrzují.
Tak to si myslím, že je právě to, že něco chci, ale musím pro to mít podklady a data, které to buď potvrdí nebo vyvrátí.
A pak bych měl tu myšlenku validovat.
Super, hele a ty jsi říkal, že jste si na něčem vymlátili zuby. Můžeš nám o tom říct trošku víc?
Vymlátili jsme si zuby jednou na obchodu, kdy jsme si přesně kreslili, ještě s bývalým kolegou, nějaká data.
Každý rok máme nějaký plán, ať už tržeb, výdajů, různých skupin, a nějak to hlídáš v průběhu roku.
A přesně jsme si vylámali zuby na tom, že jsme si nakreslili super data, super čísla, hokejka, investor, chlapi, pecka, jestli tohle dáte, tak to budeme úplně geniální company v České republice.
A my, jo jasně.
Vycházeli jsme z predikce z minulých let, kdy se to dařilo, nějaký růst... No a najednou přišel rok 2022 a přelilo se to do 2023, kdy se výrazně změnila makroekonomická situace, firmy přestaly investovat, stopovaly investice.
A hlavně my jako online/digitální agentura jsme zbytná věc. Firmy do toho investují až ve chvíli, kdy na to mají kapitál, chtějí se posunout.
Když je taková ekonomika, tak to trochu utáhnou. "Tak my s tím webem, shopem, online aplikací ještě rok vydržíme, my se ozvem příští rok."
Což nás samozřejmě bolí.
Všechna data nám ukazovala, že ten trh jde do háje. Že se musíme připravit na nějakou trochu horší dobu.
A my ne, jedeme prostě. To je nesmysl, valíme to.
Takže jsme třeba hodně investovali do nějakých produktů. Hodně jsme investovali do kampaně, reklamy, růstu týmů, abychom vývojářů a dalších lidí měli dost.
A najednou jsme po půl roce zjistili, že ty nůžky výdaje tržby se otevřely moc a ta firma to takhle dlouhodobě nedá.
Takže jsme začali nějakým způsobem redukovat ten OPEC, začali jsme ve firmě šetřit, začali jsme vytvářet ten obchod.
Najednou jsme zjistili, že ta situace není taková a začali jsme validovat plán.
Dělali jsme nějaký reforecast firmy a museli jsme trochu změnit myšlení nad situací.
Myslím si, že kdybychom víc dávali na ta data a ne na ty pocity, tak jsme tohle začali dělat už možná někdy v listopadu, v prosinci 2022 a ne v červnu 2023.
Super, Tome, poslední věc.
Kam chceš ty teď osobně vyrůst v té firmě, co je ta tvoje osobní vize, co jsme si řekli celofiremní tak jestli to ladí. Nebo ty máš ještě nějaký přání, touhu?
Moje přání, a to co mě tady i baví a tak trošku vždycky, jak se říká, proč ráno vstáváte do práce...
Já bych chtěl, abych byl jednou někdo, kdo je schopný řídit velkou firmu.
A teď, velká firma není 80 lidí, ale opravdu velkou.
Chtěl bych mít celoevropský zápřah.
I ty produkty, které teď tady vymýšlíme, by měly jít trochu do kapsy. Tady ten můj firemní i osobní cíl je být opravdu velkej CEO, který za sebou nechá nějaký veliký produkt nebo něco opravdu velikého.
A chtěl bych se přiblížit alespoň k nějaké půl miliardě obratu a nějakých 100, 150 zaměstnanců.
Takže to je taková moje vize na příštích několik let dopředu, co bych chtěl a co je moje touha.
Hustý, no tak paráda. Tak já se budu těšit za pár let u dalšího rozhovoru, jak tady budeš říkat, že už se blížíte k miliardě a máte 150 lidí a celou Evropu.
Tak jo, díky moc za rozhovor.
Lucko, díky mockrát. Měj se! Ahoj!
Ahoj!
